Jsou přes metr vysocí, mají modrou kůži a veliké modré nebo žluté oči. Poznáváte je? Řeč je o bůžcích. Ti jsou ale teď na pokraji vyhynutí. Podle statistik mágské Kapituly přežijí jen dvě až tři generace, které žijí převážně v bažinatých oblastech Severních království. Na vině je ekonomický růst a lovci narušující přirozený způsob života těchto živočichů.

Bůžkům hrozí naprosté vymření. Podle dat Kapituly jich v posledních pěti letech výrazně ubylo. Může za to ekonomický rozvoj i budování továren a infrastuktury, který bůžky nutí opouštět okolí vesnic i meze.

„Ještě nedávno se to kolem venkovských městeček hemžilo strážními duchy. Dnes je téměř nemožné spatřik skřítka, buccu či lutina. A bůžkové, ti odejdou vždy jako první. Taková je cena, kterou platíme za divoký postup rozvoje,“ vysvětluje profesor Dorregatay z oxenfurtské univerzity. Podle něho to ale není jediný důvod, kvůli kterému bůžkové vymírají.

Migrují do měst

Jejich oči jsou totiž vysoce vyhledávanou alchymistickou ingrediencí. Na trhu je lze prodat za stovky orénů. Vidina zlata tak láká čím dál více pytláků. Bůžek je pro ozbrojené lovce snadným terčem, nejedná o nijak agresivního predátora. Živí se totiž převážně houbami, šneky, hmyzem nebo rostlinami.

Ohrožení strážní duchové se ale nevyskytují pouze v přírodě. Někteří se přesunují do měst. „Občas nějaký bůžek zavítá i do města. Nejčastěji se skrývají v tmavých sklepech nebo opuštěných domech. Je to od nich docela chytré, protože mají dobrý přístup k potravě a žádný lovec by je tam nikdy nehledal,“ popisuje bůžky alchymista Kalkstein.

Cení si míru

Bůžkům dělá dobře tma. Přírodní útočiště nalézají v norách, dutinách stromů nebo jeskyních. Lidé si je často pletou s buccou nebo lutinem, kteří jim jsou vzezřením velmi podobní. Bůžci jsou hluboce zakořeněni ve svém území a konají ochranitelské skutky ve prospěch těch, kteří blízko jejich nor bydlí. Starají se o lidi i o zvířata, ale jelikož jsou od přírody plaší, snaží se tak činit nepozorovaně.

Bůžci se nechají snadno urazit hulvátským, nevděčným či prostě hrubým chováním. Obzvláště si cení míru a klidu.


Autor: Ignác z Nordburgu

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s